Krupózní, mimo jiné pneumonie

 Dotaz z mailu:

"Při čtení učebnice jsem narazil na jistou "nesrovnalost". Když jsem si četl kapitolu z obecné patologie o zánětu, tak se tam píše, že příkladem fibrinózního zánětu na sliznicích je např. krupózní typ a právě ten se nachází u krupózní bakteriální pneumonie.

Ovšem při čtení kapitoly 26 - patologie plic - jsem se dočetl, že bakteriální pneumonie je typově zánět akutní katarálně-hnisavý. Opět z kapitoly o zánětech - 4 - jsem se dočetl, že katarální = serósní exsudát obohacený o hlenovou složku.

Chtěl jsem se tak zeptat, zda-li mi něco uniká, a nebo jsou možné obě varianty a bakteriální pneumonie a krupózní bakteriální pneumonie jsou 2 odlišné věci. Ještě mě napadá, že v této akutní fázi to je serózní zánět, který po čase nabývá charakteristik spíše fibrózního?"

 

Tento problém má 2 části:

1. svévolné zasahování některých nekompetentních nepatologů do patologie

2. historické terminologické zmatení 

Odpovědi:

1. Kapitola "Infekční záněty plic" je bohužel poněkud nejasná, jenže za to nemůže prof. Matěj, ale určitá klika pneumologů, která byla dost vlivná na to, aby rozšířila v ČR terminologické změny, kterých se teď musí držet i pneumopatologové. Hned na začátku je napsáno, že "Dřívější dělení na lobární pneumonie a bronchopneumonie v současné době postrádá klinickou relevanci". To je sice úplná pravda (protože důležité je konkrétní infekční agens), jenže to neznamená, že ten morfologický obraz "lobární pneumonie" a "bronchopneumonie" neexistuje (mimo jiné třeba i na RTG). Pro pneumology však prakticky přestal existovat. (Podobně kdysi moji kamarádi, kteří studovali na sklářské průmyslovce, nevěřili na existenci skla - moc se divili, že to pivo, když ho pijí, dokáže držet hezky pohromadě ve vzduchu ...). Takže i v učebnici pak máte výklad vynucený pneumology - popis jakési univerzální bakteriální pneumonie. Ještě k tomu katarálně hnisavé. Jednak, termín "katarální" se na západ od Aše nikde nepoužívá, takže i my se mu v Sudetech bráníme (protože je eklhaft). No a dál, ta lobární pneumonie (též zvaná krupózní) je charakteristická dominancí fibrinózního exsudátu (i když v pozdější fázi dojde i k hnisavé exsudaci - ty neutrofily a makrofágy mají ten fibrin rozpustit). Naopak, bronchopneumonie je dominantně hnisavá. Mimochodem, celá ta stať o edému -červené hepatizaci atd. je též důsledkem přílišného zájmu českých pneumologů - podíváte-li se do starších zdrojů (třeba Bednář), najdete tam tento průběh u lobární pneumonie (má to samozřejmě svou logiku, související s tím fibrinem, nehledě na to, že ten Bednář a jeho kolegové opravdu viděli, jak to vypadá, ale ti pneumologové ani náhodou). Bohužel, před asi 10 lety tento průběh začali čeští pneumologové přiřazovat (z neznámých důvodů) bronchopneumonii. Už jen detailem je, že "karnifikace" není "fibróza" plic. Je to její předchůdce, tedy tvorba granulační tkáně, která makroskopicky skutečně připomíná maso. Fibróza je tvořena šedivým jizevnatým vazivem, to by si s masem nespletl ani vegan.

2.Krupózní zánět není terminologicky odvozen přímo od krupózní pneumonie. Je to odvozeno od "croup" (záměrně nepíši z jakého jazyka), což znamená "chraptivě naříkat, chraptět". A původně se tento termín (croup) používal pro pseudomembranózní zánět dýchacích cest při záškrtu (difterii). Jenže, jak jste si asi v knize všimli, tak tomuto zánětu při záškrtu se neříká krupózní, ale difterický. Ony totiž pablány na sliznici dýchacích cest vznikají také při virových laryngotracheobronchitidách, které jsou přece jen většinou trochu jiné, i když podobné, takže se jim původně říkalo "pseudocroup". Časem se ale místo rozdělení na "croup a pseudocroup" začalo používat rozdělení na "bakteriální croup a virový croup" (významové pořadí je v obou děleních stejné). A tak původní "bakteriální croup při záškrtu - difterii" dal jméno difterickému zánětu, zatímco "virový (pseudo)croup" krupóznímu zánětu.

Jestli vám připadá, že celý tenhle text nemá ani logiku ani smysl, tak máte pravdu, přesně tak to je.