Retinoblastom molekulárně

"Dobrý den, mohla bych poprosit o vysvětlení supresorového genu Rb v retinoblastomu, a to v jeho sporadické podobě? Nerozumím zejména tomuhle:
• ve své aktivní (hypofosforylované) formě zabraňuje přechodu buňky z G1 do S fáze vazbou a tím i inhibicí transkripčních faktorů (E2F). K deaktivaci této inhibice dochází působením růstových faktorů, které aktivují kinasy fosforylující a tím inaktivující pRb. Některé viry (např. papilomaviry – protein E7) se vážou na RB na vazná místa pro transkripční faktory a tím jej také inaktivují. Funkce RB může být také narušena mutací genů regulujících jeho aktivitu (p16, cyklin D, CDK4)."


Odpověď:
Rb protein je aktivní, když není moc fosforylován. Když je aktivní, brání buňce, aby se dělila. Růstové faktory samozřejmě stimulují buňku k růstu. To dělají tak, že zařídí fosforylaci toho Rb. Tím se stane hodně fosforylovaný a tím pádem neaktivní a přestane bránit tomu dělení buňky. To probíhá fyziologicky.

Viry jsou takové malé mršky, co se navážou na ta místa, kterými má Rb chytat transkripční faktory a zabraňovat jim tak v jejich funkci (což je stimulace transkripce některých genů). No a tím pádem si pak ty transkripční faktory mohou volně řádit a říkat buňce: "děl se, děl se ...".

Dále samozřejmě ten Rb není v buňce sám ale spolu s dalšími proteiny, které regulují jeho aktivitu (p16 atd.). Když jejich funkce budě nějak dysregulovaná, ovlivní to pak samozřejmě i jeho funkci.

No a nakonec, samozřejmě, i ten Rb je kódován nějakým genem a ten může být mutován, a to i tak, že ten protein se stane nefunkčním (nebo se vůbec netvoří). Pokud je nefunkční produkt jen jedné alely (máme dva chromozomy, takže dvě alely toho genu - tohle vyjádření je ve skutečnosti nesprávné, ale běžně se v medicíně používá, tak to používám takhle blbě taky), tak se nic neděje, protože ta druhá to zvládne za obě (AR). Proto musí být vykopnuté obě. K tomu dojde buď u familiárního retinoblastomu, a to tak, že dítě se narodí s jednou alelou blbou (germinální mutace) a ta druhá se stane neschopnou během života (somatická second hit mutace), nebo u sporadického retinoblastomu, kdy se dítě narodí OK, ale je to takový klikař, že díky 2 somatickým mutací přijde o funkci obou těch alel.